Doluxováno jest

4. září 2017 v 14:30 |  Deník
Rozbil se nám vysavač. Konečně! Stroj stvořený přímo peklem na strašení nevinných psů. Ač je ústí hubice na první pohled malé, jeden nikdy neví, kdy to spolkne psa.
Dokud jsme s paničkou obývali jenom jednu místnost, neměl jsem se kam schovávat. Propichoval jsem ten děsný stroj pohledem z téměř bezpečného úkrytu pod stolem. Vždycky jsem doufal, že panička tu hadici udrží a pod stůl se nedostane. Nikdy ale nebyla dostatečně silná. Nástavec se nebezpečně míhal kolem mých tlapek, až jsem ten stres nevydržel a musel prchnout. Do nejvzdálenějšího rohu. Odkud jsem byl vyhnán do jiného rohu. Zkrátka lux a pes jen v jedné místnosti být nemohou.
Jako starší jsem se naučil ten požírač všeho přeskakovat. Otevřelo mi to nové únikové cesty. Dodnes se teda bojím, že se hadice vysmekne z paniččiných rukou a spolkne mě.
Jsem přesvědčen, že ani panička neoplývá láskou k onomu přístroji. Zpravidla několik hodin hudruje a psychicky se chystá, než se luxu chopí. Pak, s velmi otráveným výrazem, s ním zápasí po celém bytě. Boj trvá od dvaceti do třiceti minut. Údajně podle toho, kolik bordelu nanosíme domů na tlapkách. Já od toho teda dávám svoje tlapky pryč. Byl bych sám proti sobě, kdybych něco nosil na tlapkách. Jsem ten poslední, kdo touží po pravidelném oživování pekelného stroje.
A teď konečně umřel. K mému nemilému překvapení z toho panička nemá takovou radost jako já. Ihned začala vykřikovat něco v tom smyslu, že je potřeba pořídit novej vysavač, nebo se tu utopíme v psích chlupech. To jako vážně? Nemyslela spíš její, do půli zad dlouhé vlasy?
Co je ještě horší, má v tom páníčkovu podporu. Taky mumlal něco o chlupech a bordelu ze psů. To se jako proti nám spikli? Vždyť jsme jenom dva dlouhosrstí borderáci. Z nás tolika nepořádku určitě není. Hned zasedl k počítači a začal pátrat po nové řvoucí příšeře. V jednu chvíli mu zazářili oči a hlásil paničce, že narazil na lux s nástavcem na zvířata. Ta mu hbitě odvětila, že už vidí, jak si s Romeem necháme rejdit speciální nástavec po kožichu bez celkové anestezie. Radost v páníčkových očích pohasla a tiše pokračoval v pátrání.
Přemejšlím, co ztropím za neplechu. Takovej překousnutej kabel od internetu by byl fajn. V tom už mám i praxi. Jenže tady internet lítá vzduchem. WiFi nebo tak nějak se to jmenuje. Čili mi nezbyde nic jiného, než novou potvoru oddělat osobně. Možná začnu domů nosit ten zmiňovanej bordel na tlapkách. A pouštět víc chlupů. Potvoře to zacpe chřtán a bude pokoj. Nebo tomu předhodím Romea. Ale to se nesmí nikdo dívat. I když lepší by asi byly sousedovic kočky. Narozdíl od Romea se s nimi nedá plánovat zlobení.
Pro začátek je dobře, že se pátrání ujal páníček. Nějakou dobu mu to zabere. Než nová nasávací mrcha dorazí, budu mít pikle ukutý. A jestli tady bude nějakej bordel, tak jedině to co opadá z paničky a taky její předlouhatánský vlasy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama