Parťáctví

9. září 2017 v 20:22 |  Deník
Mít psího parťáka je fajn. To nemůžu popřít. Nejlepším parťákem je samozřejmě panička, o tom žádná. Ale i Romeo, i když jsem původně chtěl, aby se vystěhoval, se projevil jako použitelný. Nejen na vymýšlení alotrií, ale i na společné sdílení psích strachů.
Bydlíme sice snad na úplném konci světa, kde ani pouliční lampy nejsou, ale pořád je to dost blízko ku Praze. A v Praze se odehrává během roku bezpočet ohňostrojů. Všechen ten randál z tohoto zbytečného potěšení lidí je slyšet až k nám. S páníčky to nic nedělá, ale naše citlivé psí uši trpí. A taky se toho bojíme. Zní to, jako by nám bouchal ohňostroj přímo v obýváku. V cuku letu se s Romeem sebereme a utíkáme se schovat. Páníčkovi pod stůl. A je jedno, jestli u něj zrovna sedí nebo ne. Nacpeme se tam oba. Překáží-li tam páníčkovy nohy, bez okolků mu je odstrčíme. Jak spěcháme, kolikrát se nám podaří vytvořit tlakovou vlnu, která odsune židli i s páníčkem. Hned pak máme dostatek prostoru.
Páníčkům se samozřejmě hrozně líbí, jak se k sobě tulíme. Rozplývají se nad námi a div neroztají. Takže je také potřeba to vyrovnávat. Nejsnazším způsobem je vzájemné počůrání hlav. Já v tom ještě nejsem tak dobrý. Při čůrání jsem poněkud neohrabaný a většinou si počůrám vlastní břicho a blatníky na předních tlapkách. Panička se už za ty roky s tímto mým nešvarem smířila. Naštěstí.
Naopak Romeo má skvělou mušku. Dokáže označkovat vybrané stéblo trávy a ještě zanechat stopu na mé hlavě od čumáku po uši. Samozřejmě míří přesně a žlutý proužek se mi táhne přímo po bílé lysině. Má to ale jednu velkou nevýhodu. Panička mě pak nechce mazlit, dokud to ze mě neošmrdlá mokrým hadříkem. Všechno holt něco stojí...
Nejvíc spolu ale držíme basu při šikanování souseda. Je to mladej kopov a zdrhá. Panička z toho má nervy. Je to hodnej pes a bojí se o něj, i když není součástí naší smečky.
Dokud byl kopov štěně, neměl jsem ho v lásce. To si víc rozuměl s Romeem. Jakmile ale došlo na zvedání kopovovy tlapky při močení, začal jsem se s ním víc bavit. Romeo mu totiž dal jasně najevo, že se s ním kamarádit nehodlá. Nabídl jsem mu tedy své přátelství s určitými hranicemi. Společně s páníčky jsem Romea přesvědčil, ať se ho nesnaží stáhnou z kůže zaživa. Jakmile nám to odsouhlasil, podělil jsem se o svůj plán. Kopov totiž není tak mrštný jako my. Nikdy nedosáhne naší sprinterské rychlosti. A taky dlouho nevydrží. Takže když se ráno rozhodne, že chce jít s námi ven, dostane od nás do těla. Já kopova naháním v ústrety Romeovi. Pak ho společně proháníme po louce. Rád bych napsal, dokud neodpadne. Ale nemůžu. Buď se na nás vyprdne a prchne za vlastním cílem, nebo nás zastaví panička. Myslel jsem si, že je to od ní typická páníčkovská pruda. Ale má vlastně pravdu. Kdybychom ho uhnali, neměli bychom koho trápit. Jiný pes tu s námi v půl sedmé ráno ven nechodí. Vlastně jo, jeden pudl. Ale ten chodí se svým páníčkem a má na nás z nějakého neznámého důvodu pifku. Takže je pro bordeří hrátky nepoužitelný.
Jak se říká, všeho s mírou. I parťáctví musí být s mírou. V žádném případě mi Romeo nesmí brát hračky, klacíky nebo se pokusit žrát z mojí misky. V tom jsme naštěstí za jedno s paničkou. Říká sice, že to platí i naopak, ale o tom si myslím své. Všechny hračky jsou a odjakživa byly moje! I Romeo už to pochopil a radši ustoupí.
A co nás vlastně sblížilo? Jak to, že jsem si rozmyslel vystěhování Romea z domova? To je jednoduchý. V limuzíně sdílíme jeden kufr a vždycky se musíme domluvit, kde kdo bude mít zadek a kde kdo bude mít hlavu.
Občas nás páníčkove nechají spolu doma a jdou konat nějaké jejich podivné lidské věci. Třeba do kina nebo na večeři. Podle mě, by nás na večeře mohli brát taky. Rádi jim s jídlem pomůžeme. Musel jsem Romea naučit, jak být doma bez páníčka. On to totiž vůbec neznal. Hrozně ječel a brečel. Nemohl jsem spát, takže jsem si ho vzal do parády. Teď už to se mnou zvládá.
Byl jsem hrdý jedináček (a klidně jím z fleku zase budu). Teď jsem hrdý parťák. Ale všeho do času. Beztak se zase najde něco (hárající fena), kvůli čemu si vjedem do chlupů.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama