Pauza od agility

14. září 2017 v 20:42 |  Deník
To si zase panička něco vymyslela. Dát si pauzu od agility. Že prej se mi to v hlavě rozleží. A že prej si odpočinu. Snažil jsem se paničku přesvědčit, aby to nedělala. Nebyl to ani trochu dobrej nápad. Nedbala toho. Tři týdny jsme nebyli na cvičáku.
Kdyby mi byla bývala věřila, nebyla by teď skuhrala. Ráno se vyvalila z postele ještě relativně v pořádku. Ranní vycházka proběhla v obvyklém tempu. Následky se začaly projevovat až poté, co dorazila do práce. (Jako jo, možná na tom má dílčí podíl skupina divokých prasat, která ji dneska ráno vyděsila natolik, že sprintovala téměř dva kilometry na autobus.) Nejprve se ozvaly stehenní svaly. Bez okolků musím prásknout, že panička během těch tří týdnů absolutně zapomněla běhat. Motala se mi do cesty, neměla rychlost a o změnách směru se radši vyjadřovat nebudu. Nějakou vinu nese asi i její mozek, který upadl do zpomaleného módu. (A to brzy paničce začne škola. To bude zase doma dusno.) Neměla tedy nejmenší tušení, kam běží levá noha a kam pravá (čti druhá levá). A mě se bude vysmívat, že nevnímám přítomnost mých zadních tlapek. Přitom já to mám určitě těžší. Na rozdíl od ní, běhám po čtyřech.
Mimo jiné se paničce připomněly svaly na rukou a zádech. Těsně před odchodem na cvičák mi s páníčkem upletli nový pešíčky na přetahování. Přetahování, to je moje. A přetahování o něco novýho? To je hotová bomba. Dával jsem do toho všechno. Kdyby panička neměla na botách ťuflíky, které zabraňují tomu, aby se na trávě natáhla jak dlouhá, tak široká, protáhl bych jí okolo cvičáku alespoň třikrát. Tak jsem jí místo toho poštípal ruce. V zápalu hry samozřejmě. Oficiálně tedy nenesu žádnou vinu za nové šrámy a modřiny na paniččiných rukách.
Velmi zajímavou informací pro mě bylo, že panička cítí i břišní svalstvo. To mi úplně nejde na rozum, ale co už. Čím více bolavých svalů, tím lépe si zapamatuje, že pauzy pro ni nejsou dobrý.
Co se mě týče, splnil jsem očekávání. Rozleželo se mi to, odpočinul jsem si. Vyfikl jsem náběh do slalomu napoprvé. Na to jsem opravdu hrdý.
Dospěl jsem k závěru, že pauzy jsou dobrý. Pro mě. Panička by neměla pauzírovat ani trochu. Ideálně by měla navštěvovat cvičák beze mě a cvičit běhání mezi překážkama. No, anebo může častěji potkávat divočáky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama