Nůďo

14. ledna 2018 v 18:53 |  Vyfoceno
Bylo na mě hozeno obvinění, že jsem rozbil klávesnici u notebooku. Já? To jako panička myslí vážně? Copak já jsem ten, kdo furt něco datlí? Mimochodem v posledních dnech mě panička k tomu aparátu ani nepustí. Protože zkouškový. A protože diplomka.
Za nefunkční čudlíky jednoznačně může panička. Něco takovýho by moje (ne)šikovné tlapky nedokázaly. Panička určitě hrozně vehementně psala nějakou její povídku, která navždy zůstane nedopsaná v šupleti, nebo dělala, že pracuje na diplomce a přitom ty čudlíky odrovnala. Dva dny je proklínala, aby začaly fungovat. nakonec to vzdala a koupila si externí klávesnici. Teď si teda neochotně zvykám na nový čudlíky. Co jinýho mi taky zbejvá.
Jak už jsem v předchozích letech poznal, zkouškový znamená, že je mi dopřáno dostatek spánku a flákání. To já rád. I když občas to přechází v silnou nudu, kterou si vybíjím děláním bubáků na cizí lidi, nebo bitkou s Romeem.
Posledně jsme se poprali v nekřesťanskou ranní hodinu. Kvůli misce vody. Byla to prkotina, ale paničku to dost rozhodilo. Už jsme zase s Romeem kamarádi a panička je spokojená.
Bohužel je panička potvora a dočasně zrušila cvičák. Naštěstí ne kvůli mýmu zlobení, ale kvůli jejímu učení. Že prej čím dřív se těch zkoušek zbaví, tím dřív zase budeme běhat. No já nevím. Ona je vždycky dělala tak na třikrát. Vážně si myslí, že se to tentokrát zvládne naučit napoprvé? Nechci ji podceňovat, ale už ji nějakou tu dobu znám. Možná uzavřu s páníčkem sázku o pytlík sušenýho masa, jak to dopadne.
On ani páníček to teď nemá jednoduchý. Panička je jak časovaná bomba. Všichni okolo ní chodíme po špičkách a většinou po nás nic nechceme. Z očí jí přímo šlehají blesky. Samozřejmě nikdo z nás nechce schytat první zásah. Ona ta bomba jednou bouchne. Já to vím. Možná by nebylo na škodu, kdyby panička investovala do boxovacího pytle.
Dneska jsem jí donesl hračku, ať se mnou trochu potahá. Nemusí se při tom vůbec zvedat z gauče a může klidně furt čumákovat do toho chytrýho aparátu, kde má ukrytý všechny ty chytrý materiály, o kterejch tvrdí, že je musí umět. Prdlajs musí. Musí si se mnou akorát dostatečně hrát, abych neděsil při vycházkách lidi a neventiloval svojí znuděnost na Romeovi.
Tak jsem jí teda přinesl tu hračku. Chopila se nabízeného konce, tak nějak nemastně neslaně se se mnou o to přetahovala a mumlala při tom nějaký zaklínadlo.
"Dvojnásobek průměru odchylky užitkovosti potomků vybraného jedince od průměru populace při náhodném připařování rodičů."
Údajně jde o definici plemenné hodnoty. Já se spíš obávám, že mě nevědomky proklela a stane se ze mě kočka. To je snad to nejhorší, co se ze psa může stát. Raději jsem nechal snahu o hru na jindy a uklidil se do bezpečné vzdálenosti od paničky.
Když přijel páníček z práce, pořád dokola mumlala tuhle divnou nesmyslnou větu. Jsem zvědavej, na co se asi promění on.
A to je to jenom začátek. Zkouškový prej má až do půlky února. Musím jí vždycky jednou za čas od chytrýho aparátu vystrnadit. Už teď je panička poloviční blázen. Já štěknu jednou ona zaštěká dvakrát. Obávám se, že kdyby měla ocas jako já, honila by se za ním uprostřed obýváku.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama